Where are we?

21. srpna 2009 v 19:11 | Angel
...A tak celej den, od dodívání se na ten nechutně dojemnej a smutnej díl O.C. poslouchám Hide and Seek a sekla jsem se na tom. Bez nástrojů, jen slova.
...A tak skoro celej den hledím do toho pitomýho Facebooku a čekám na zázrak.
...A tak jsem se právě rozhodla, že za ten rok, kdy bude muset otec dát ten starej šestiletej kompl pryč, mu dám ten svůj a já sama budu požadovat MacBook. Od Apple. Protože to jablíčko je fakt supr.
...A tak se rači zabývám takovejma blbostma než vnímat tu obrovskou prázdnotu ve mě, která už asi tři roky neodchází a poslední měsíce ji cítím čím dál tím víc.
...A tak už nevím, co mám dělat.
...A tak mám chuť si zapálit a pít. Pít v takovým množství, že se ožeru a budem na sebe s Marse zase mávat jak tehdy, protože to jsem byla aspoň chvilku šťastná, i když z opilosti. Bylo to vůbec štěstí? Nevím, čas ubíhal moc rychle, nedalo se to vnímat.
...A tak se začínám do tý školy těšit, protože tam bude Jirka (začínám vám srát na anonymitu), a i když se to nepovedlo, ty poslední dva měsíce to bylo s ním ve škole fakt sranda. A víteco, třeba z toho može i něco byt. Takové to nic, se kterým se spokojím. Takové to .. tahání za výstřih. Protože to byla sranda. Nechybí mi. Ale chci ho vidět.
...A tak si s Tonym nemám co říct. A to je v prdeli, ptž jsem doufala, že jsem konečně našla kámoše, se kterým si mám co říct. Kámoše, se kterým by to nemuselo být marný. Kámoše, který by časem třeba nebyl jen kámoš. Jenže si s ním nemám co říct a to je v prdeli. A je mi to strašně líto, ptž jsem se toho bála a teď už je to necelej měsíc co sme si přestali psát, co mi on přestal psát. Nejvíc mě sere, že teď sleduju jak píše na FB statusy a komenty, dívám se, jak napsal koment k mojí fotce a jak se mu moje fotka líbí. A teď přemejšlím, jestli to je prdel, že je s tou jistou jeho už teď bývalou spolužačkou ve volném vztahu.....Ale jak jsem se dívala že se mu líbí každá její fotka, tak to asi prdel nebyla. A já ho už nikdy neuvidím a to je v háji. Jeho ani nepotkávám. Nikdy jsem ho nepotkávala a ani potkávat nebudu.
...A tak mě Štěpán přitahuje a já nevím co si o tom myslet. Sleduju na FB jestli je online a jaké má kvízy a PickYour5 nebo co toe, a jak preferuje legalizování trávy. A vzpomínám jak je vtipnej a že ani vlastně nevím, kam jde na školu a mám pocit, že jde na školu někam uplně do háje. Sleduju jak píše komenty na FB a vlastně to stejné co u Tonyho. A strašně mě to sere, ptž ho neznám, ale potkávat budu. Už jsem to psala? Já vůbec nevím. Nevnímám to, vůbec.
....A tak jsem v koncích. Už dlouho. Už jsem se radši uplně zastavila v tom bludišti bez východu. Jsem tam jen s Marse. Nikdo jinej. Jsem sama.
...A tak...Mi docházej slova. Ouplně ke všemu ...
...A ta díra v mým nitru je furt větší a větší, jak mi něco chybí...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 freaky freaky | Web | 21. srpna 2009 v 19:52 | Reagovat

Znam ten pocit když se díváš na nějaký pitomý komenty na fb a přemejšlíš jestli toho člověka ještě vůbec někdy uvidíš.:(:/ Ale je fakt pravda, že čas všechno vezme a pak bude za fajn. =) A když začne škola je míň času nějak na přemejšlení a na nostalgický vzpomínky.:)=*

2 Azzy Azzy | Web | 23. srpna 2009 v 17:32 | Reagovat

Nam se ted zrovna podelal pc, tak asi taky zacnu ukecavat v apple styleu.

3 Winnieh Winnieh | Web | 30. srpna 2009 v 15:01 | Reagovat

A tak se ta díra třeba časem zatáhne. Tři roky je krátká doba. Ha, ha.
Škola tě toho zbaví. Nebudeš na to mít čas. Zvládneš to!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama